Jak velký Ao určil a všechny síly světa dodržují, náš život a vše kolem nás plyne v nezadržitelném koloběhu. Rostliny rozkvétají a chřadnou, zvěř se rodí a hyne, duše opouští náš svět, aby se zas navrátila. A stejně je tomu i s plynutím času.
První cyklus, kterému se všichni podřizujeme, je střídání dne a noci. Po každém dni, jenž trvá čtyři hodiny, zářivé Slunce Manawydanu zapadne a celý známý svět na dvě následující hodiny zahalí tma noci.
Druhý cyklus je střídání měsíčních tváří. Záměrně píši o tvářích, ačkoliv mezi lidem prostým běžně se mluví o střídání měsíců. Kolem světa Manawydanu totiž krouží v pravidelném intervalu 12 hodin v přesné opozici dva měsíce, Hiro a Jivart. Každý z nich však má dvě tváře, dle nichž dostaly svá jména, a každou tvář lze zahlédnout v noci na obloze vždy samotnou.
Jako první vychází na oblohu temná strana Jivartu, jíž se mezi lidem říká Nov. Druhou noc pak ukáže Hiro svoji plamennou tvář, které se přezdívá Sarva. Poté se na oblohu vrátí Jivart se svojí zářivě bílou tváří Lunou a celý cyklus uzavírá Toru, chladná tvář Hira. Toto se opakuje s železnou pravidelností každých 24 hodin již od dob, kdy byl Manawydan stvořen a obecně se tomu říká měsíční kruh, nebo v prosté mluvě čtyřden. Na tomto je také postaven obecný kalendář, kdy se počítá, kolikátý je čtyřden v roce a který konkrétní měsíc té noci vychází na oblohu.
Třetí a poslední cyklus času, jenž my smrtelní vnímáme, je plynutí roků. Každý rok je přibližně stejně dlouhý, řízený příchodem úrodného období, po kterém následuje období nečasu na závěr každého roku. Některé roky mají 120 dní, neboli 30 měsíčních kruhů, jiné 124 dní, a jednou za čas má rok jen 112 dní, což je 28 měsíčních kruhů. V opakování délky let je jistá pravidelnost, kterou nechápou ani učení, nicméně bedlivým sledováním lze zjistit překvapivý fakt, že cyklus délek roku se střídá jednou za 12 let.
Nad magickým významem čísel 1460 dní v tomto období a 365 měsíčních kruhů si hlavu marně lámou moudří badatelé všech národů a ras. Do jejich výzkumů navíc bohové přicházejí s odchylkou pravidelně každé čtyři letokruhy, kdy nejkratší rok trvá 116 dní. Obecně se soudí, že délku letokruhu ovlivňuje Ao, aby svět byl v dokonalé rovnováze.
Závěrem si dovolím upozornit na možnost čtvrtého cyklu času, jenž ale není potvrzen. V záznamech z dob již dávno minulých a v pověstech slovem předávaných jsem vypátral, že počasí v celém známém světě nebylo vždy takové, na jaké jsme zvyklí. Kupříkladu náhorní plošina nebyla pokryta sněhem a taktéž sněhu na severu v těch dobách nebylo, ty končiny byly úrodné a naši předci na nich žili spokojeným životem. Je možné, že i v tomto případě se jedná o cyklus a jednou se svět opět změní, vrátí se zpět do původní podoby. To tu ale budou jiní, kteří mé názory posoudí.
Elentir, hvězdář
Poznámky k časovým mírám:
Hodiny jsou zde počítány v reálném čase, tedy 60 reálných minut, ostatní míry zde uvedené jsou čistě herní.
V jednom reálném dni je přesně jeden měsíční kruh (to tedy znamená, že se stmívá a rozednívá vždy ve stejnou hodinu).
Jeden herní rok je jeden měsíc reálného života a letokruh je jeden rok reálného života.
Celý systém byl navržen tak, aby se dobře počítal - číslovka vždy značí den v reálném měsíci (14. je vždy 14., bez ohledu na uvedenou tvář měsíce) a herní rok pak udává, ve kterém měsíci reálného času se příběh odehrává (přepočet je snadno proveditelný, pokud si pamatujete aktuální herní rok).