Ultima Online: Manawydan - Role Playing shard

Manawydan.cz používá na svých webových stránkách cookies. Chcete-li získat informace o používání a nastavení cookies, prosím přečtěte si naše Prohlášení o ochraně soukromí. Nedostatečným nastavením blokování cookies dáváte souhlas k jejich využívání.

Calenardův průvodce

Orkové

Základní charakteristika

Orkové pochází ze severu, kde obydleli krajinu na úpatí hor, které poskytují jejich domovům přírodní ochranu vůči nežádoucím osobám, jenž by chtěly rušit jejich klid.
Mají zelenou kůži a neupravované dlouhé vlasy převážně hnědé barvy. Jsou o něco málo vyšší než průměrně vysocí lidé. Jejich těla jsou zavalitá a svalnatá s mnoha jizvami z boje, kterých si majitelé velmi cenní. Mají nápadně velkou bradu, jejich ústa se vyznačují patrným předkusem, jenž je způsoben obrovskými spodními špičáky, které vyčnívají ven z úst. Nos působí placatým dojmem, avšak co ztrácí do délky, nahrazuje směle v šířce. Na špičatých uších velmi často nosí náušnice nebo jiné šperky, které musí splňovat jedinou podmínku – musí se náležitě třpytit. Díky své postavě a hrubé kůži mají vyšší konstituci, která je vykoupena sníženou obratností. Rozdíly mezi pohlavími jsou nepatrné. Proto vznikají různé fámy o tom, že orkové jsou jen jednoho pohlaví.
Orkové se většinou oblékají do kůže, která je často špinavá a zkrvavěná, neboť ork necítí potřebu své oblečení měnit, dokud drží pohromadě. Obě pohlaví nosí stejné oblečení.
Díky své tělesné stavbě mají orkové ploché nohy, takže je pro ně nesmírně složité, ba téměř nemožné, pohybovat se tiše. Díky své tvrdé kůži jsou odolnější vůči změně počasí. Ani vysoké mrazy, ani ještě vyšší teploty jim nevadí tolik jako lidem. V průběhu mnoha let, kdy byli nuceni vyrážet za potravou v noci, si přivykli tmě, a proto v ní nyní vidí téměř stejně dobře jako ve dne.
Orkové spolu komunikují orkštinou, která se náhodnému posluchači může jevit jako šišlavá trpasličtina. Psaná forma orkštiny nejspíše ani neexistuje. Jedinou jejich vášní je boj, studium a vzdělání považují za zcela zbytečné, což je na nich poznat na první pohled.
Znakem orčí krásy jsou jejich jizvy z boje. Orkové nemají schopnost plánovat a vymýšlet intriky. Jejich jednání mají jediný cíl – více boje, proto se může jejich chování zdát do jisté míry jako zmatené.


Orčí vesnice

Jelikož zpracování kamene vyžaduje relativně velkou pečlivost a preciznost, používají orkové pro stavbu svých chýší dřevo. Typická orčí vesnice se skládá z několika chýší, které si navzájem vůbec nejsou podobné. V centru vesnice stojí totem, kterým orkové uctívají svého boha Gruumshe. Z důvodu bezpečnosti je i ta nejmenší orčí vesnice obehnána dřevěnou palisádou, která sahá do výšky kolem 2 metrů, s dvěma branami – hlavní a únikovou.
„Jednou jsem na svých cestách navštívil takovou vesnici a řeknu ti, milý čtenáři, to nejsou ani chýše. Ty kusy dřeva drží pohromadě snad jen silou toho jejich Gruumshe.“ – Calenard


Život Orků

Orkové jsou roztroušeni do několika kmenů. Každému kmenu velí vždy nejsilnější ork. Ten se o své místo utkává s novým kandidátem na tento post. Souboj probíhá vždy na život a na smrt.
Většina orků shromažďuje zlato a drahokamy, většinou ne však pro jejich cenu, ale prostě jen proto, že se třpytí. Orkové totiž milují všechny věci, které se blýskají.
Pokud se ork zamiluje, na důkaz své lásky donese své nastávající hlavu nepřítele, kterého porazil jen kvůli ní. Podle toho, o jak obtížný boj se jednalo, určuje orčice velikost lásky, jež k ní nový nápadník chová. Pokud orčice svolí, koná se obřad vzdáleně připomínající lidskou svatbu. I přesto v orčí společnosti není polygamie nic neobvyklého.
Každý mladý ork, který chce, aby se s ním jednalo se vší vážností, tak jako se jedná s dospělým orkem, musí podstoupit zkoušku dospělosti. Ta spočívá ve skolení nějakého nebezpečného zvířete bez cizí pomoci.
Většina orčích diskusí končí se zbraněmi v ruce, případně v kaluži krve. Pokud s orkem diskutujete a budete používat slova a argumenty, kterým ork nebude rozumět, můžete si být téměř jistí, že si bude myslet, že jej ponižujete a sáhne po zbrani. Stejně tak je při diskusi nebezpečné dívat se orkovi příliš dlouho do očí, protože to pro něj znamená výzvu k boji.
„Povedlo se mi se do takové rozpravy zamíchat. Tenkrát jsem měl namále. Moc nechybělo a už bych ti, čtenáři, nemohl nikdy vyprávět, co jsem na svých cestách zažil“ – Calenard
„Jestli zase nepřeháníš, jak máš ve zvyku.“ - Istravil



Obchodování

Trvalo mnoho let, než se orkové naučili základům ekonomiky. Dnes se však zdá, že téměř každý ork má potuchy o tom, jakou má daná věc hodnotu.
Orkové jsou dnes přesvědčeni, že znají cenu výrobku nejlépe, proto není moudré se s nimi pouštět do smlouvání. Později byste toho mohli litovat.
„Mluvil jsem s jedním kovářem, žádné ořezávátko, to ti povídám, ale vždy, když obchodoval s orky, raději trochu srazil cenu podle jejich přání. Rozbitý krám by ho přišel rozhodně dráž.“ - Calenard


Boj

„Žiješ, abys bojoval. Bojuješ, abys žil.“
Jedinou skutečnou orčí vášní je boj a požitek z něj. Orkové považují boj za jistý druh sportu. Zabít svého nepřítele je pro ně vrchol umění. Většinou za vším hledají záminku k boji, proto téměř každá debata s orkem končí se zbraní v ruce.
Orkové v boji nosí obvykle koženou zbroj, která jim nebrání v pohybu. Tato zbroj, spolu s přirozenou odolností orčí kůže, poskytuje v boji více než dobrou ochranu proti zranění.
Typický orčí válečník používá velké a mohutné zbraně. Orkové se při výběru své zbraně řídí jediným pravidlem – čím větší, tím lepší. Proto většinou nosí velké obouruční sekery. Dá se také říci, že Orkové dokáží dobře odhadnout sílu zbraně na první pohled. Pokud uvidí zbraň, která je podle něj lepší než jeho, pokouší se ji získat. Orkové totiž dbají na to, aby zrovna ta jejich výzbroj byla vždy ta nejlepší.
Orkové neradi nosí štíty, ani když zbraň drží v jedné ruce. Pokud už nějaký vezmou do ruky, pak je to maximálně štít dřevěný nevelkých rozměrů.
V boji sází na svůj počet a hrubou sílu. Do boje jdou v jedné početné skupině, takže není problém je obklíčit, ani pak ale útočník nemá vyhráno.


Cíl

Pro orky jsou jen dvě důležité věci. Tou první je boj a tou druhou plnění vůle svého boha Gruumshe. Oba tyto cíle se vzájemně nevylučují, ba naopak doplňují se. Gruumsh totiž od svých věrných orků očekává, že postupně dobudou všechna území, která jim kdysi patřila, což je podle Guumshe celý svět. Toto přání orkové plní s neskonalým potěšením, díky čemuž se v minulosti vedlo mnoho, ať už větších či menších, konfliktů mezi orky a zbylými obyvateli tohoto světa.


Víra

Orkové věří ve svého boha Guumshe, který je pro ostatní rasy ztělesněním zla a nenávisti. Plní jeho přání, kterým je totální ovládnutí světa.
Aby si orčí rasa zachovala sílu, obětuje slabší jedince svému bohu. Stejně tak jedince, u kterých se objeví jakákoliv anomálie. Díky tomuto pravidlu zahyne až jedna pětina všech mladých orků.
„Víš, milý čtenáři, proč se Gruumshovi přezdívá Jednooký? Inu, v jedné z mnoha bitev mu jedno oko vypíchl elfí bůh Corellon. Od té doby orkové nemůžou elfy ani cítit.“ – Calenard


Copyright © 2003-2024, RT Manawydan.